Minulý rok jsem si v Paříži, po několikadenním okukování, koupila náušnice. Dlouhé, červené, lesklé náušnice.
Vyvedla jsem je jen jednou, zato do společnosti. Vesele jsem jimi zvonila, nechala si jimi chladit krk, nakláněla hlavu a zkoušela, jestli se posledním plíškem dotknu klíční kosti. Být to film, tak v pozadí hraje "Jen pro ten dnešní den", protože to byly náušnice jen pro ten den. Pak zmizely.
Vysmýčila jsem všechny kufry, obrátila kapsy, pod postel jsem skoro vlezla, nábytek od stěn odtáhla, ale náušnice nebyly. Tuto proceduru jsem střídavě prováděla v Praze a Paříži. Našla jsem všelicos, ale náušnice jsem oželela,
Včera jsem otevřela skříň s věcmi na hory v lyžařské botě zcela nenápadně ležel mléčný sáček. A v něm krása za pět euro.
neděle 21. února 2010
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
To potesi :-)
A jak! Už jsem je zařadila do kategorie záhadná zmizení, jako ponožky:))
no hele ja to mela sice jen jeden den, ale byla jsem v podobnym stavu:
http://www.blondatejsvet.cz/rubriky/rok-ve-fotografii/2010/029-365.html
Okomentovat