Legrace spojená s výletem do hor nekončí koulováním, tvarováním andělů v závějích a lámáním prstů při nasazování řetězů. Ta pravá legrace začíná ve chvíli, kdy zjistíte, že jste si sice pečlivě zabalili tři jelení loje, extra velké balení kapesníčků, dvoje plavky, půl knihovny a trafiku i s trafikantkou ( a k tomu jste vyrabovali klub přátel křížovek), ale ne a ne najít hůlky.
Jediné, co se vám matně vybavuje, jsou špičky hůlek překážející za krabicemi s vánočními ozdobami.
Protože Arabelin prsten čirou náhodou zůstal tam, kde hůlky, nezbývá, než se vydat do města a vyrabovat půjčovnu.
A pak se o nové hůlky nepřerazit, protože z nějakého záhadného důvodu vám půjčí hůlky úplně rovné a ne pěkně zohýbané, na jaké jste zvyklí (následek několika kreativních kotrmelců).
A nakonec samozřejmě k půjčovnému připočítat ještě poštovné, protože hůlky si pěkně přivezete domů.
Cestování po Evropě je tak trochu cestování po veřejných záchodcích.
Italské jsou turecké, švýcarské se nápadně podobají těm italským, jen se za ně platí (mašinka přijímá i eura, vrací franky, podle kurzu to může být až spekulativní transakce), německé jsou taky placené; tentokrát ovšem bez německé preciznosti - stojí 70 centů, ale papírek tvrdí, že 50.
Kromě srovnání kvality záchodů a druhů rittersportu nabízí takový zimní výlet i možnost porovnat různé přístupy k sněhové kalamitě. Od okázalého ignorování (před Rozvadovem), přes předbíhání (za Rozvadovem), kdy spolu se silnicemi solí sypače i kolemjedoucí auta, až po vyslání průzkumného pluhu (ještě dál za Rozvadovem), který způsobuje výkřiky jako „Podívej, pluh! Pořádně si ho prohlédni, možná ho už neuvidíš“, evropští silničáři nabízí hotovou hitparádu kreativity v přístupu k bílému nepříteli.
Takovou hitparádou už bohužel nejsou zácpy u Mnichova (ukazatel na Berlín znám do posledního škrábance; bylo z něj zřejmé, že od roku 1923 do roku 1933 ušel Adolf Hitler dlouhou cestu – přes 541 km).
Kromě (staro)nových geografických znalostí si připomenete i to, že členové vaší rodiny jsou úspěšnými finalisty soutěže, jak říci tu nejnevhodnější věc v tu nejnevhodnější chvíli a absolventy (suma cum laude!) semináře o tom, jak vytáčet své okolí.
Jarní prázdniny – vzpomínka na dětství!
