čtvrtek 30. června 2011

Sex and the garden

Brzy ráno, jen chvíli před „ještě pět minut“, mě a celé široké okolí naše kočky jemně a nenápadně upozornily na to, že mají čilý milostný život a že tento fakt nelze přehlédnout. A už vůbec ne přeslechnout.
Měla jsem dojem, že provozuju laciný šantán s veřejným domem, který právě vyhlásil sezónní slevy. Kocouři, shromáždění právě pod mým oknem dávali najevo svoji čirou radost a nadšení z pěkného výhledu na naší kočičí smečku tak, že přehlušili i Helenku, překřikující se s Haničkou; kolotočáři na nedaleké pouti amplióny vyloženě tůrovali.
Rozněžnělí kocouři ztratili veškerou ostražitost a vší silou tokali. Ačkoli z nich běžně (rozuměj: když je na zahradu vábila maximálně miska se žrádlem) zbyla barevná šmouha mezi rybízy sotva se k nim doneslo stisknutí kliky u dveří, někdy stačilo na kliku jen pomyslet, teď o ně člověk téměř zakopával.
Zrzavec s bílou náprsenkou a ponožkami, tmavý mourovatý s náprsenkou (zřejmě poslední móda) a šedě mourovaný rváč s přeraženou tlapou (ten zjevně módní trendy nesleduje) kroužili kolem našich laškovně pomrkávajících koček. Nic nedbali, že jim každou chvíli někdo málem šlápnul na ocas.
Na zkusmé „Kššš“ reagovali jen nedbalým švihnutím ocasu.
Kočky, vědomy si pravidel chování a správného postupu předstíraly, že není nic běžnějšího, než 3 kocouři s vlhkým zrakem ve frontě, chvíli se slastně rozvalovaly v trávě, packami lapaly po imaginárních muškách a pak se rozhodly, že si trochu ty fešáky proklepnou. Zahrada se změnila v olympijský stadion. Za kočkou jako žíznivá čára pádil mourovaný krasavec s náprsenkou, v závěsu ryšavec a peloton uzavíral překvapivě obratný šedý veterán. Po vyčkávací pauze v pivoňkách se ve stejném tempu vrátili zpět, zalehly na matrace a navzájem se přeměřovaly zrakem. Napjaté ticho čas od času rozčísly kočičí nadávky – to když se jeden z kocourů příliš odvážil, nebo se přiblížil moc blízko k suvenýru z minula – ke třem chlupatým koulím choulícím se k sobě v pelíšku.
V podobném duchu pokračovali celý den a vymetli tak snad každý kout zahrady.
Druhý den po nich nebylo ani památky. Na zahradě se povalovaly jen kočky a jediné radostné skřeky byly ty ptačí. Památka se projeví až za pár týdnů na kolébavém přešlapování koček a jejich břichu naznačujícím,že spolkly balón, a pak na malých chlupatých uzlíčcích, které se najednou objeví v pelíšku. Do té doby budeme moci jen hádat, jak byl který amant úspěšný.