"Pane doktore, vy jste se zase kochal..."

Posmívat se francouzskému způsobu řízení je velmi lehké – koneckonců je to národ, který vynalezl kruhový objezd s předností zprava a národ, kterému v autosalonu zamlčeli (pro přednášku o klaksonu na to nezbyl čas), že auto má blinkry, nebo je naopak předvedli jen jako zajímavý designový prvek, jehož funkce tak postupně vyplouvají na povrch v těch nejnemožnější ch okamžicích; pokud jsou snad blinkry používány pravidelně, ono oranžové světýlko značí pruh, z kterého auto odbočuje, a ne do kterého se řadí. Je to nejen národ automobilového okruhu v Le Mans, ale především národ barvoslepých dobrodruhů (důležité je, že semafor svítí, na barvě nesejde), kteří rádi řídí společensky – čím víc se jich na silnici sejde, tím lépe.
Motorky si vytváří v kolonách svůj vlastní pruh, jehož šířka zhruba odpovídá dělicí čáře, a neváhají za jízdy posunky vysvětlovat řidičům, že by bylo namístě se vmáčknout ještě víc ke svodidlům, vlastně nejlepší by bylo o ně rovnou urazit zrcátko.
Část řidičů jezdí s kloboukem na hlavě, ten zbytek, jako by klobouk na hlavě měl.
Není tu nouze o veselé řidiče, jako byl třeba pán, s obličejem připomínající jak barvou, tak tvarem coeur de boeuf, býčí srdce, odrůdu rajského jablíčka, který se při placení na dálnici marně pokoušel vsunout lístek do mezery na platební kartu a když se mu konečně podařilo přimět závoru ke stojce, zjistil, že si samou radostí ze zaplacení mýtného zapomněl nasednout do auta.
Celé to automobilové uvažování si vzali za své odvěcí protivníci řidičů- chodci- a řídí se stejnými pravidly – tedy těmi, na jaká si zrovna vzpomenou. A tak na zelenou přechází jen ti, kteří to na červenou nestihli; nezřídka proud chodců zastaví provoz, protože se všichni najednou rozhodli z neznámého popudu přejít, bez ohledu na to, že panáček svítí červeně a auta už světlo na semaforu zelenější mít nemůžou
Tahle lehkomyslná dobrodružnost je nakažlivá. Jednou jsem se ocitla, ne v půlce, ale ve čtvrtině rue de Rivoli, mezi dvěma pruhy aut a číhala na okamžik, kdy budu moci přeběhnout ještě o pruh dál, přitom jsme na sebe spiklenecky mrkali s pánem, který byl ve stejné situaci, ale v pruhu v opačném směru.