Už z druhé tašky na mě vykoukly hrubozrnné, jakoby rozpité obrázky; Po Pivrncovi hokejovém jsem pod stromečkem našla ještě Pivrnce lyžařského. Vypadalo to, že ježíšek nadělil spíš sobě a zakamufloval to mým jménem, ale ukázalo se, že to celé začalo trošku jinak. Ježíšek byl totiž vyslán do knihkupectví s pokynem :“ Kup posledního Urbana“. Což se pokusil udělat.
A já jsem si opravdu napsala o posledního Urbana, jenže jsem přání tentokrát nesvěřila papíru a nestrčila za okno, ale předala jsem ho ústně. A při tiché poště křestní jméno nejdřív vypadlo, dokonce myslím, že jsem se s ním ani neobtěžovala, a pak byl Miloš zaměněn za Petra.
Takže z toho nebyl gotický horor, ale komedie omylů.
čtvrtek 25. prosince 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
5 komentářů:
geniální! to by jednu nenapadlo. (napadlo to jednoho, předpokládám.)
Předpokládáš správně:)Vzhledem k tomu, že ho čtu pravidelně, tak mě to vůbec nenapadlo.
Nee, Pivrnce nee! :) (Teď jsem někde viděl toho jeho Švejka... no děs... teda já obecně Švejka moc nemusim, ale ještě takhle!)
(Věta "já jsem si opravdu napsala o ... ale předala jsem ho ústně" je geniální.)
hmmm :)
Neodpustím si poznámku, že PJežíšek se trefil i bez objednávky ;)
Okomentovat