Jedna banka vládne všem

Jedna jim všem káže
Jedna všechny přivede
Do temnoty sváže

Čekala jsem „ Měla byste čas pozítří v 11?“, ale v telefonu se ozvalo „Tak za 14 dní v pondělí ve dvě?“

Líbí-li se studentovi pobyt na zahraniční univerzitě, líbí se mu i stipendium a musí se mu tedy líbit i ty stojky, salta a jiné akrobatické cviky, které pro to musí předvádět.
Existuje jen jedna jediná banka, kam je alma mater ochotná poslat studentovi stipendium. V té bance existuje jen jeden jediný druh účtu, kam se dají ty peníze poslat; ten, a žádný jiný, si student musí otevřít. Zdá se, že v celém městě je pravděpodobně jen jeden jediný člověk, který ten účet umí studentovi otevřít. Jinak si neumím vysvětlit, proč se na těch 15 minut papírování čeká 15 dní.
Banka to možná je moje, k účtu mám chuť se nehlásit. Moc toho neumí (nic) a vypadá to, že učenlivý nebude. Jednu věc přece jen umí – s nebývalou rychlostí vysávat peníze. První, co mi od banky přišlo nebylo „Vítáme Vás mezi našimi klienty, ručku líbáme, boty leštíme“, ale „Výzva k vyrovnání debetu“ ve výši 2, 29 EUR.
Vypadá to, že Můj svět. Moje banka má tolik klientů, že je od přepážek musí koštětem odhánět.