Vzpomínáte si na návraty ze škol v přírodě, lyžáků a různých delších výletů? Na ten pocit dospělosti, na to jak pouhých pár dní změnilo všechno? Na to jak , když se rodiče zeptali, jak se nám tam líbilo a co jsme dělali, jak jsme vlastně nechtěli a neměli co říct? I když se toho stalo tolik? Tisíce střípků, které rok od roku nabývají na lesku…
Jak jsme se nechtěli doma o ty zážitky dělit ,protože by bez kontextu neměly smysl?
Bez toho spiklenectví, bez těch správně vybraných slov…
Bráška se právě vrátil ze školy v přírodě a z jeho obličeje, z toho, že to tam bylo“fajn“, celkové málomluvnosti a ze zasvěcených poznámek, které si na poslední chvíli vyměnil se spolužáky, jsem vyčetla totéž a vzpomněla jsem si na své návraty…
středa 30. května 2007
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
Já byla hrozný dítě, stejskavý po rodičích, co se mi ve druhý třídě bez varování a bez rozkoučení odstěhovala první láska, měla jsem odlukový trauma. Pořád mám. Takže nic takovýho. :) A vlastně jsem vždycky vynaložila hrozný úsilí, abych ten kontext zprostředkovala, proto dodnes nemůžu kamarádit s nikým, kdo o mně neví úplně všechno. :o To jsou věci, skoro volnej proud ()vědomí.
vzpominam a dost dobre... vlastne to tak mam porad ;) takze az se vratim tak se me prosim nikdo neptejte jak jsem se mela a co jsem videla a co jsem zazila... je toho tolik ze vlastne ani nevim... :o)
ptáče: "Jak jsme se nechtěli doma o ty zážitky dělit ,protože by bez kontextu neměly smysl?" - a nejen proto. Taky třeba proto, že jsem si je sobecky chtěl nechat jen a jen pro sebe. :)
Jó, jó, ty pocitys vystihla přesně. :)
ka: "stejskavý po rodičích, co se mi ve druhý třídě bez varování a bez rozkoučení odstěhovala první láska" - taky? :o
"skoro volnej proud ()vědomí" - *THUMBS UP* :)
kristinka: A zrovna na to jsem se tě plánoval zeptat! ;)
Okomentovat