První příspěvek je vždy ošidný, rozhodla jsem se proto začátek postavit na hlavu a vkládám tento úryvek, který je pro mne symbolem pohádkového konce;)
„V dřezu připravil bublinkovou koupel pro nádobí, sklo a stříbro a přeopatrně ponořil do vlažné pěny akvamarínovou mísu. Jakmile zmizela pod vodou, její zvučný olovnatý křišťál se rozezněl tlumenou melodičností.
(…)
Zašátral pod pěnou, okolo číší a pod melodickou mísou, zda nezapomněl na nějaké stříbrné náčiní – a vytáhl odtamtud louskáček. Úzkostlivě ho opláchl a začal utírat, když v tom mu ta nohatá věcička vyklouzla z utěrky a padala k zemi jako člověk ze střechy. Málem ji chytil – špičkami prstů se o ni otřel ve vzduchu, ale tím pouze uspíšil její pád do pěny nad pokladem skrytým v dřezu, odkud se vzápětí po dopadu ozval třesk pukajícího skla..
Pnin mrskl utěrkou do kouta, obrátil se zády k dřezu a chvíli stál a zíral do temnoty za prahem otevřených zadních dveří. V záři silné holé žárovky nad jeho lesklou lysinou tiše kroužil malý zelený hmyz s krajkovými křidélky. Se svými bezzubými pootevřenými ústy a slzavou blankou halící jeho prázdný, strnulý pohled vypadal Pnin velmi staře. Se stenem rozeznělým mučivou předtuchou se pak vrátil k dřezu, připravil se na nejhorší a vnořil ruku hluboko do pěny. Píchl se o střep. Jemně vytáhl rozbitou sklenku. Krásná mísa zůstala netknutá. Vytáhl čistou utěrku a znovu se pustil do práce.“
Pnin, Vladimir Nabokov
11 komentářů:
ne, to bych netvrdil, v zásadě jsem agnostik
Zkoumání o smyslu a pravdivosti, Bertrand Russell
To máš tedy pravdu.
Je nefér!!
;))
no jo, ale pekařina byla jasná volba *starý chlípník*
tesim mne dalsi prirustek do nasich rad pseudobloggeru :-)
Už abych začal nějak pořádnějc číst! Tolik hezkýho mi uniká ... (To je, jako když jsem začínal s filmama.)
Napsal bych *THUMBS UP* vůbec za zavedení blogu a tak, ale ve snaze o menší průhlednost mých reakcí si to odpustím (což mi ovšem nebrání si to myslet ;)).
+ bod za Hvězdné nebe. :)
vítej vítej!!!
Hmm, Legátová, koukam, napsala i Želary. Mohla bys zavést nějakej (klidně kratičkej) "čtenářskej deník" s hodnoceními jednotlivých knih, když už je tak svědomitě aktualisuješ. :)
+ bod (tentokrát) za tu slavnou fotku, ta nemá chybu. :)
S těmi Želary je to trochu složité - ony jsou to totiž povídky a to velmi dobré, syrové. Film byl natočen podle knížky "Jozova Hanule", ta je také pěkná, ale stejně jako ve filmu mi to připadalo jako klišé...
Čtenřský deník je výborný nápad, nejraději bych, aby se na knížku dalo kliknout - otevřelo by se okno a tam by byl (nebo taky ne:))) komentář... Jak na to?
Hmm, těžko říct. Zeptám se bráchy, třeba něco vykoumá. (Ale zároveň by asi bylo dobrý, aby se ty knížky nějak archivovaly; aby se s každou novou nezrušila ta poslední.)
No, docela by se k tomu hodila nějaká literární obdoba čsfd, ale fakt nevim, jestli něco takovýho existuje.
A co takhle jí založit?
Já bych byl pro, kdyby to neznamenalo sepsat všechny existující knihy. :)
Ale možná by k tomu šel využít i společnej blog. :)
Okomentovat