Půl desátá ráno by se mohla zdát jako příliš ráno na svařák nebo hruškovici, ale dva dny před Štědrým dnem, ve frontě k řezníkovi, se naopak zdála jako nejlepší čas na něco veselého.
Frontu vinoucí se pasáží organizovalo hned několik černobílé kostkovaných prodavačů, kteří střídavě řadili nakupující jako tetris do ideální fronty a střídavě tuto snahu podporovali roznášením svařeného vína a šťopičky hruškovice.
Mezi čekajícími začala pomalu ustupovat rezignace a nahradila ji snaha o „vánoční pohodu.“
Společné spiklenecké popíjení svařáku v hodinu, ve kterou by se hodil spíše čaj a kakao, než víno a něco ostřejšího, všechny popošťouchlo k probírání velkého úklidu, pečení cukroví a málem i sdílení receptů na bramborový salát. Ti, kteří blaženě upíjeli z kelímku se na ty, co přijeli autem dívali takřka se soucitem a byli ochotni jim odpustit i jablko v bramborovém salátu.
Vypadá to, že pokoj svatý se dá někdy najít na nečekaných místech – třeba ve frontě na maso. Doufejme, že si ho všichni donesli alespoň kousek spolu s vinnou klobásou domů.
Žádné komentáře:
Okomentovat