Kruh se uzavírá

Když jsem na přelomu července a srpna přijela do Paříže, tyčilo se v Tuilerire, hned u Louvru, nakukujíc do Rivoli. ruské kolo.
Ve skříních mi visí už jen pár nezbytných hadříků, v šuplíkách jsou vlastně jen papíry, spíž taky zeje prázdnotou a v Tuilerie opět vyrostla pohyblivá vyhlídka . Ruské kolo.

Už zbývá jen vysypat do kufru mističku s pár kaštany, drobnými, sponkou, různými nezbytnými útržky vstupenek, knoflíkem, který se vykutálel zpod postele, zkontrolovat šuplíky, kostlivce ve skříni, bubáka pod postelí, naposledy se podívat z okna na Eiffelovku a Sacré Coeur a zaklapnout za sebou dveře.
Zaklapnout dveře za celým rokem.