Jsou to croissanty s bílou kávou? Křupavé bagety? Šneci a žabí stehýnka? Nebo barety, Coco Chanel a klapot podpatků? Je to Eiffelovka a levandulová pole v Provence? Monet, Picasso?
Ne!
Je to „plan“! Nebo spíš „le plan“.Jakási osnova bez které Francouz snad ani nevstane z postele. Životně důležitá pomůcka, systém bez kterého nenapíše ani nákupní seznam.
Píšete – li cokoli, v jakékoli délce a za jakýmkoli účelem a píšete –li to ve francoužštině ( a bude-li se na to někdo koukat) je bezpodmínečně nutné napsat si plan. První na co se profesor podívá je plan. Pokud nebude dostatečně fešácký, bude to i to poslední.
Neodbytně se mi do mysli vkrádá myšlenka, že to nebyla územní expanze, co hnalo Francouze (ehm Korsičana) do zabírání cizích zemí, ale důmyslně maskovaná snaha o celosvětové rozšíření "Le planu".
O stávkách se nezmiňuji záměrně
čtvrtek 29. listopadu 2007
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
máš samozřejmě pravdu. že ti to trvalo tak dlouho!
Okomentovat