Obrázky z Holandska

Barevné lány tulipánů, široké žluté pruhy střídané červenými a růžovými pruhy modrých cákanců hyacintů se světlou skvrnou zatoulanou z pruhu těch růžových nebo bílých vedle, střapaté narcisy v nespočetných trsech, spořádaně se vypínající v polích i rozverně se pohupující skupinky u cest, i větrný mlýn na pozadí těch barevných pruhů, to vše jsem očekávala; co mě překvapilo byla okna. Obrovská okna, spíše výlohy, vitríny, většinou bez záclon. Okna, kterými se často dá přes celý pokoj dohlédnout až na zahrádku za domem. V Holandsku není malých oken. Prý je to proto, že podloží je nestabilní, propadá se, a aby byly domy co nejlehčí, stávala se okna většími a většími.
Tulipány v Holandsku rostou i u silnice. Taky se tam prodávají – obrovské kytice zabalené do papíru s vykukujícími poupaty i obrovské cibule v balíčcích po několika kusech. Tulipány v Holandsku nejsou jen ozdobou na stůl. Jsou zdroj obživy, zdroj radosti a v 17. století byly i zdrojem mnoha tragédií, když došlo ke krachu na burze s tulipány.



Dnes jsou zdrojem pýchy, obživy a radosti, a Holanďané se jimi každé jaro rádi chlubí. Jedinou tulipánovou tragédií tak je, když tulipány v Keukenhofenu odkvetou příliš brzy
Keukenhof jsou takové nizozemské Litoměřice. Ostatně název pochází od toho, že se zde původně pěstovala zelenina pro zámeckou kuchyni. Cibule jako cibule. Jen je Keukenhof větší, hezčí a bez Přemka Podlahy s podomácku vyrobenými kutilskými skvosty jako je kompostovač okurkových listů vyrobený z roliček od toaletního papíru. (Tohle si Holanďani schovávají na Floriádu, zahradnickou výstavu konající se jednou za deset let. Celou výstavu předznamenávají obrovské, zhruba dva metry vysoké holínky vévodící vstupu. Holanďani doufají, že to připomíná expo, jen s tím rozdílem, že největší senzací je tam sbírání medu pomocí jakéhosi pageru, kterým se musí poctivě načíst kdejaká cedule u kdejaké polorozkvetlé větve, jen aby vám pak po pečlivém zkontrolování pageru sdělili, že jste nasbírali tolik a tolik bodů, poplácali vás po zádech a pochválili vás, jaká jste šikovná včela. Za odměnu si můžete v obchůdku koupit svíčky ze včelího vosku ve tvaru asi včely… na svíčky svítily silné žárovky, takže to mohly být svíčky ve tvaru včely, čmeláka vosy, nebo včelího úlu. ) Kolem chodníků které se vinou mezi pečlivě posekanými trávníky se vlní záhony s narcisy tulipány, hyacinty, modřenci pečlivě vysázenými do přesných formacích a do okolí se line omamná vůně hyacintů.
Místo zeleniny bizarních tvarů se Zahrada Evropy chlubí záhony zcela spořádaných barev a tvarů, zástupy rudých tulipánových poupat střídají růžovobílé šiky hyacinthů a zlato bílé formace narcisů. Na ty s náročnějším vkusem čekají ve skleníku orchideje v desítkách barev, s drobnými i většími květy.
Protože si všude, kam jedu s důslednou pečlivostí přivezu špatné počasí ( a vždy tak podporuji místní prodejce deštníků s přemrštěným sebevědomím projevující se při stanovování ceny), bloudila jsem po cestičkách parkem mezi tucty barevných deštníků; všichni jsme připomínali veselé houby, které tam vyskákaly po (před i během) dešti. Když se k dešti přidal ještě vítr, klobouky se změnily v draky.
Jako suvenýr si spousta lidí z Holandska vozí rostliny (nebo se o to alespoň pokouší), ani já jsem neodolala. Teď čekám, jestli opravdu poslušně do šesti týdnů vyskáčí ty tulipány ze země.