Test

Kromě pater nosteru je jednou z vymožeností právnické fakulty, honosící se také nejlevnější restaurací v Pařížské ulici v podobě menzy, nebo naopak nejdražší menzou, v podobě Interkontinentalu, záleží na úhlu pohledu, šatna. Skoro divadelní šatna se skoro divadelně mateřskou šatnářkou a hlavně s labyrintem - hadem, důmyslně vybudovaným v podobě kovového zábradlí, prý k usměrnění fronty. Všichni studenti ovšem vědí, že to je jen rafinovaná past, past na athénské jinochy a panny, a protože většinou není nikde v dohledu ochotná Ariadna s nití, raději než do uliček labyrintu se promptně v zástupech vrhají k nejpřímější cestě – k východu. Od šatny se tak nikdy nevine had, ale táhne se dlouhá, tu rovnější, tu klikatější fronta, někdy téměř celou halou.
Ve skutečnosti to není past, ale test. Je to jediný zaručený způsob, jak poznat studenta práv. Kdokoliv jiný se k šatně staví způsobně a dává přednost proplétání před ztečí.
Minulou sobotu jsem zabloudila do fakultní knihovny. Ráda bych napsala, pro zachování dekora, že jsem náhodou šla kolem, a jen se zaskočila podívat, jestli tam ještě je, nebo že jsem do knihovny vkročila s mylným dojmem, že jde o kavárnu, popřípadě jsem zakopla o bludný kořen a už to bylo. Nebylo to bohužel tak. Opravdu jsem tam šla hledat knihy a bohužel jsem je tam i našla.
Našla jsem tam nejen knihy, ale i spoustu lidí, kteří v atriu předstírali něco jako sjezd. Připomínali skauty (což vylučovalo Comic Con).
Odcházeli jsme společně. Přesně v tu chvíli na ně prasklo, že jsou to externisté. Všichni se způsobně skládali mezi zábradlí a vesele hadovali.
Takže je to jasné, právnická fakulta by měla změnit systém přijímacích zkoušek – měla by každého zájemce o studium odvést k šatně a nechat ho, ať se předvede – kdo se bude prodírat labyrintem, neuspěl. Vyjde to nepochybně levněji než současný systém zkoušek - bingo.